Děda a jeho mečíky

Když jsem byla malá děda Ehl pěstoval gladioly (mečíky). Bohužel zemřel v roce 2015. Bylo mu už přes devadesát let. Dříve nám vzadu za domem na poli kvetly každým rokem stovky, možná tisíce těchto krásných květin. Nádherné barevné moře. I přesto že byl vyučený zahradník, celý život pracoval u správy silnic. Ale zahradničení zůstalo vždycky jeho největším koníčkem. Zvlášť se věnoval šlechtění gladiolů . Byl dlouholetým členem klubu zahrádkářů a v Podbřezí také založil a vedl klub zahrádkářů pro děti. Mečíky byly ale jeho největší láska.

Dlouho se snažil vyšlechtit voňavý mečík a jeho snažení nebylo bez úspěchu. Známé je jeho křížení gladiol s acidanterou a další pokusy o vyšlechtění vonného mečíku. Víte jak vypadá mečík zkřížený s karafiátem nebo se žlutou růží? Pokus vlastně "nevyšel", protože mečík nevoní, ale podívejte se, jak nádherně a zajímavě vypadá.
Tady najdete spoustu dalších nádherných fotek.

V roce 1998, kdy se při povodních jeho dlouholeté snažení utopilo v moři bláta (nejenom cibulky, ale i zápisky o šlechtění), se množství mečíků na jeho zahrádce velmi snížilo a každým rokem jich bylo méně a méně. Ale ještě než úplně skončil poslal některé své cibulky do několika zahradnictví a zahrádářům, které se zabývají pěstováním těchto vznešených rostlin, a tak můžete plody jeho práce obdivovat třeba na Floře Olomouc, kde jeho jménem vystavují někteří zahradníci nebo třeba na stránkách kanadské zahradnické firmy Peeters.

O dědovi na webu Gladiris

Home

Aktualizováno dne 10.7. 2013