Venku už máme skoro jaro. Už několikátý den je v Kroměříži jasno a krásně svítí sluníčko. Ještě moc nehřeje a fouká studený vítr, ale jaro už je cítit ve vzduchu. Při procházkách s kočárkem jsem už na několika zahrádkách zahlédla kvetoucí jarní kytičky - sněženky, bledulky a dokonce i podběl.
Jana nám roste jako z vody. Minulý týden jsme byli na kontrole. Měří 63 cm a váží 6,85 kg, a to jsou jí tři měsíce. Na fotečce vám ukazuje, jak už umí krásně pást koníčky.
Pokud to ještě někdo nepostřehl, změnili jsme webová alba holek. Nyní je můžete najít na nové adrese:
Stránky našich tří princezen - Lucinky, Julinky a Janinky

Nedávno jsem objevila svět FLERu a úplně mu propadla. Občas tam jenom tak brouzdám, a obdivuji, ty krásně věcičky. Občas tam hledám i inspiraci pro mé domácí tvořeníčko. Ale nedávno jsem si udělala radost autorským šperkem od Jany Zlámalové z Uherského Hradiště. Červíčkovi Antonínovi jsem prostě neodolala. Je opravdu kouzelný.

Nové fotky svého tvořeníčka jsem dodala do foteček - HOBBY. Ta ptačí budka měla být původně pouze jenom jako jarní ozdoba, ale nakonec se osvědčila i "prakticky". Je z ní zásobník na sáčky :-))

JANA - Naše bublinka ve druhém měsíci vážila už 6,5 kg a měřila 60 cm. Stále je plně kojena :-) Zdá se, že mám plnotučné mlíčko :-) Přibírá kilo za měsíc - i pan doktor nás pochválil :-)) Je to pohodové děvčátko. Nastavila si /hlavně pro mě/ příjemný řežim. Přes noc totiž spí, i když ji v noci 1-2x krmím, skoro vždy za chvíli zase usne. Přes den je čilejší, začíná si broukat a zkouší se otáčet na bok. Se třema malými cácorkami je to bezvadné, ale někdy je to taky řádný mazec.
V neděli jsem pozorovala Lucinku, jak se parádí do divadla a představila jsem si ji za 10 let :-) A to celé 3x - no nazdar;-)

Jen co se mi všichni vrátili z hor, už dostala Julinka opět laringitidu a museli jsme čípkovat. Chudinka. Za tuto zimu ji dostala už potřetí.

BESKYDY / BÍLÁ - Radek vzal minulý týden obě holky na hory a babička s dědečkem se také připojili. Počasí se jim vyvedlo a já si zatím užívala "klidu" s Janinkou. Lucinka navštěvovala lyžařskou školičku a přijela úplně nadšená.

Celý prosinec se nesl ve znamení různých kašlů, rýmeček, bolení v krku, horeček a píchaných uší. Do toho jsme si teprve s Janinkou zaváděli nějaký rozumný režim a vzájemně si na sebe zvykali, takže jsem neměla příliš času... vlastně na cokoliv. Ti, kteří se těšili na fotky naší vánoční výzdoby letos zklamu, protože jsem to hodně "odflákla" a zdobila jsem pouze minimálně a navíc jsem použila věci z loňska. Jenom jsem napekla perníčky a část jich nazdobila, byly dobré - při zdobení stromku, než jsem nakrmila Janu, mi jich Julinka velkou část ujedla :-)

Jaňulka roste jako z vody a je moc hodná. Takové malé zlatíčko. No.. malé. Při vážení po 1 měsíci měla 56 cm a už přes 5 kg. Při chování se trochu pronese :-)

A co dále?

Těšila jsem se, že letos v zimě "prodáme" děti na pár dní babičce a pojedeme si s Radkem sami zalyžovat do Alp. Tak to asi nepůjde ;-) Radek jezdí každý rok. Už vloni jsem vzdychala že bych s nimi chtěla jet taky a znovu si pořádně zalyžovat. Jenže, jak bylo trefně řečeno, buď jsem těhotná nebo kojím. Naše tradiční dovolená v únoru na Bílé mi nevyšla. Těsně před tím jsem měla dvě velké virózy za sebou a byla jsem ráda, že se udržím na nohou, tak jsem ji pojala jako rekonvalescenci a jen jsem chodila na procházky a několikrát se svezla s holkama na saních. Ani lyže jsem si s sebou nebrala. Ale bylo tam nádherně. Prostě nám to vyšlo.
Ale lyžovala bych, vždyť jsme se tak vlastně s Radkem seznámili, že mě učil lyžovat. Páni, už to bude 10 let. Tenkrát na Slovensku jsem na prkýnkách stála poprvé v životě a přemýšlela, jestli mě kdy budou poslouchat. Podruhé to bylo s Radkem právě na Bílé. Těžký sníh, svah samá mulda a já si tenkrát říkala, že na lyže mě už víckrát nikdo nedostane. A vidíte, lyže jsem si zamilovala, a svého "učitele" taky.

Julčina alergie
Já alergiemi (naštěstí) nedotčená se teď musím vyrovnávat se sennou rýmou svého manžela, ale hlavně s alergií Julie na komáří štípnutí. Že to neznáte? Já do nedávna také ne, a náš dětský doktor si, když jsme s tím k němu přišly poprvé, myslel, že je popálená. Zajímavé je, že už dostala i žihadlo od včely (naprosto žádná reakce), od vosy (pouze malý pupínek), ale jak ji štípne komár vyhlašuji nejvyšší pohotovost. Nejhorší je, že většinou je poštípaná jenom ona, a my nic. Jako by ty komáry přitahovala. A jak to vypadá? Každý štípanec hrozně oteče a utvoří se velké červené fleky. A protože komár většinou neštípne jenom jednou, vypadá Julka jak panáček myšelinek. Fleky poté ztvrdnou a vytvoří takové velké "mozoly", které po pár dnech zvodnatí a prasknout. Vzniklá jizva vypadá jako popálenina. Mezitím to samozřejmě hrozně svědí. A co pomáhá? Po různém experimentování se nám osvědčil takový mix. Dokrot nám sice předepsal fenistyl gel na potírání, ale ten Julce pomáhá jen proti akutnímu svědění, jinak nic neřeší. Pomáhají spíše fenistyl kapky, ale ty by bylo potřeba brát preventivně, ještě před štípnutím. Já je používám momentálně spíš po štípnutí na uklidnění na noc, aby bolest a svědění malou nebudili. Zkoušeli jsme i další mastičky, ale nejvíce se osvědčila aloe. Z toho důvodu ji pěstuji na balkoně. Urychluje hojení. Boláky, které měla Julka dříve 14 dnů i více se nám s touto rostlinkou podařilo směstnat do několika dnů.

Moje tvořeníčko

Minulý víkend byl dost hektický. Začalo to pohádkovým lesem. Pokračovalo srazem Nederlandistů v Olomouci, výlet s oběma holkama na kole, nějaká ta návštěva, a rodičové padli vyčerpáním :-)

Začátkem května jsme se také mihli na Skalce.